Přestože sýček obecný (Athene noctua) patřil v české kotlině mezi nejběžnější sovy a po celé zemi hnízdily desítky tisíc jeho párů, patří dnes mezi kriticky ohrožené druhy. Vzhledem ke změně hospodaření v krajině a její ekologické devastaci klesla jeho populace jen za posledních 20 let o 94 %. Zbývá již jen přibližně sto párů.
Česká společnost ornitologická a tým Martina Šálka se už řadu let snaží zachránit poslední sýčky především v enklávách na Slánsku, Podřipsku, Chomutovsku, Nechranicku a Házmbursku, kde má populační přežití sýčků ještě perspektivu. Protože sýčci většinou hnízdí na zemědělských hospodářstvích, klíčová je spolupráce s místními farmáři a farmářkami.
Proto jsme v rámci projektu České společnosti ornitologické uskutečnili sérii hloubkových minirozhovorů se zdejšími zemědělci a zemědělkyněmi. Společně jsme probírali nejen sýčka a jeho ochranu, ale významnou roli v celém vyprávění má také často hluboký a přitom ambivalentní vztah k české krajině, ekonomické tlaky v současném zemědělství, frustrující komunikace s úřady a nepřehledný systém dotací na ochranu přírody a krajiny na zemědělské půdě.
V rozhovorech, často emočně nabitých, mimojiné zaznělo:
- „Víte, ono se to nejedná jenom o sýčka. Ono se to jedná o všecko. Já si vzpomínám, to bylo tak v roce 47. Víte, člověk si něco pamatuje a něco si nepamatuje, jako si nepamatuji, když jsem šel poprvé do školy, to si nepamatuju, ale pamatuju si tuhle, to jsem byl takovejhle špunt a vyšli jsme za stodoly. Otec byl myslivec vášnivej… a jenom jsme vyšli za stodolu a stříleli se koroptve… dneska tady žádný nejsou, já tady mám teda hejno u stohu asi 14 koroptviček, ale to není, to je kapka v moři, které… Prosím vás jenom jsme vyšli za tu naši stodolu a otec střelil asi pět nebo šest koroptví, já už je nemohl unést, víte já jsem jako měl takovej pásek, a ty koroptve se věšely, to se tenkrát jelo s koňma s vozem, vůz byl plnej byl koroptví a bažantů. Dneska, když chcete vidět, tak abyste šel do zoologický zahrady se podívat. A je to… to se týká jednak sejčka, ale i ty ostatní fauny, to je všechno stejný, zajíce nevidíte, bažanta nevidíte, koroptve nevidíte. A co toho bylo… já když jsem… ještě další věc: když takhle napršelo, byly louže, to si někdo myslí, že si to vymejšlim, ale není to pravda? No vokolo tý louže jste měl spoustu všelijakých šídel, barevných motýlů, neuvěřitelný úplně, víte. A dneska, tu a tam, nějakej bělásek, to zas asi vina těch postřihů, víte. Nevidíte nic no.“
- „Volal jsem na SZIF, říkám (o cenách): „Všechno to vylítlo o půlku nahoru!“ a co vám řeknou? „Buď si o tu dotaci nežádejte, anebo to dodržte původní podmínky.“ Je to všechno vysoutěžený před dvěma rokama, ty ceny už jsou úplně někde jinde, to nikoho tam nezajímá.“
- „Krajina, krajina, krajina… krajina je krásná věc. Ale kdo se o to bude starat. Vy chcete zaplevelit pole? Já to tady nechci dělat, protože mi ten výnos z toho nepřijde finančně adekvátní. Vy taky nesedíte v práci zadarmo. Vyplaťte mi tady desetilej průměr, a já vám tady naseju kytičky, můžete tady mít brouky voškliváky, sovičky, co chcete… přivezu vám klokany…„
V reportu z kvalitativního výzkumu Rozhovory o sýčkovi, krajině a zemědělství najdete mnoho autentických citací lidí ze zemědělství, jejich detailní interpretaci, podrobnosti k metodologii výzkumu i 10 praktických tipů pro ochranu sýčků v Čechách. Přečíst si ho můžete zde.